Navštivte také: Coworking33 - Sdílené kanceláře Břevnov
  • Titulní stránka
  • Krása a móda
  • Sex a vztahy
  • Zdraví a relax
  • Děti a rodina
  • Recepty
  • Horoskopy
  • Soutěže
  • Deprese – psycholog nebo psychiatr?

    2.10.2010, Zuzana Fořtová

    Každá z nás jistě zná pocity rozladěnosti, sklíčenosti, nechuti cokoli dělat. Samozřejmě nejde vždy, když nám zrovna není dvakrát do smíchu, hned o depresi. Nicméně pokud se budeme cítit tak špatně, že začneme uvažovat o vyhledání odborné rady a pomoci, budeme přemýšlet pravděpodobně též nad tím, na koho se vlastně obrátit – na psychologa nebo psychiatra? Jak přesně se tito od sebe vlastně liší? A jak poznáme, zda trpíme skutečně depresí a máme vyhledat pomoc?

    Samozřejmě neexistuje jedna přesná definice deprese, nicméně nejblíže se její podstatě přiblížíme, když řekneme, že jde o sklíčenou náladu, která je dlouhodobá, kupříkladu několikaměsíční či dokonce téměř roční. Deprese se vyznačuje krom špatné nálady především celkovým snížením zájmu o téměř cokoli, nízkým sebevědomím až nenávistí k sobě samému, neschopností k činu, absencí radosti či úzkostmi.

    A na koho se tedy obrátit s prosbou o odbornou pomoc? Než se mezi psychologem a psychiatrem rozhodneme, musíme si ujasnit, čím se liší a co který z nich nabízí. Pokud jde o psychiatra, je to lékař, má tedy vystudovanou lékařskou fakultu a má odborné medicínské vzdělání, které ho opravňuje k předepisování léků – v našem případě antidepresiv. Psycholog je naproti tomu nejčastěji absolvent nikoli lékařské, nýbrž filosofické fakulty, oboru „psychologie“. Jako takový nemá oprávnění předepisovat léky, jeho pomoc je pouze verbální. Laicky, nikoli však chybně, můžeme tedy říci: psychiatr nám předepíše bez dlouhých řečí prášky, psycholog si s nám o našich problémech pouze povídá.

    Domnívám se, že je lepší nejprve s problémem dlouhodobého smutku zajít za psychologem, který se s námi bude bavit a potvrdí či vyvrátí naši diagnózu „deprese“. Mám za to, že psychiatr se svými prášky by měl být naším pomocníkem až v horších stádiích potíží. Antidepresiva nás sice problémů „zbaví“ rychleji než dlouhodobá sezení s psychologem, kterým musíme věnovat čas i energii, nicméně antidepresiva mají také mnoho negativních vedlejších účinků – únavu, zažívací a další zdravotní potíže, absenci sexuálního apetitu a podobně. Neměly bychom být tedy líné snažit se o svém problému nejprve „pouze“ mluvit a přemýšlet nad ním. V případě, že dospějeme k názoru (či nám psycholog poradí), že by byla pomoc psychiatra přece jen žádoucí či dokonce je nutná, je pravděpodobně nejlepší spolupracovat jak s psychologem, tak s psychiatrem.

    Přečtěte si také: