Navštivte také: Coworking33 - Sdílené kanceláře Břevnov
  • Titulní stránka
  • Krása a móda
  • Sex a vztahy
  • Zdraví a relax
  • Děti a rodina
  • Recepty
  • Horoskopy
  • Soutěže
  • Kolik vědět ze sexuální minulosti vašeho partnera?

    9.5.2011, Veronika Vycpálková

    Kolik vědět ze sexuální minulosti vašeho partnera je do jisté míry limitováno tím, kolik nám sám partner prozradí. Jde o relativně choulostivé téma, a to pro obě strany.

    Většina psychologů se shoduje na tom, že co se týče sexuální minulosti partnera či vztahů, není třeba vědět prakticky vůbec nic (myslíme zejména jejich průběh a úskalí.)

    Názory běžné populace se ale trochu liší. Pakliže máme pocit, že náš vztah je plnohodnotný, s partnerem si vše říkáme a dokážeme mluvit o všem, není ani téma sexuální minulosti tabu. Jistě, je to pro obě strany do jisté míry nepříjemné. Každý z nás se po záplavě podobných informací začne přirozeně srovnávat s předchozími partnery, o nichž se mu dostalo nějakých informací. Ale jestliže je vztah zdravý, není jediný důvod, proč by podobné informace neustál. Všichni jsme si vědomi toho, že každý z nás má nějakou minulost, a přesvědčovat se o tom, že není, nebo na ní vůbec nezáleží, je trochu útěk z reality.

    Jsou páry, které se tváří, že tato minulost neexistuje. Nevědí o svém protějšku, jakou má sexuální minulost, ani kolik už měl sexuálních partnerů. Pro ty, kteří se o tom pokouší mluvit jako o běžném tématu, je to těžko představitelné. Chceme vědět o jeho dětství, o jeho přátelích, kde cestoval, jeho silné zážitky, ale je-li třeba z tohoto vyprávění cenzurovat všechny bývalé přítelkyně, o sexuálních zážitcích nemluvě, navždy to pro nás zůstane zkreslené.

    Detaily nejsou nutné

    I když rozhovory na podobné téma často vyzívají k dožadování se nepotřebných a kolikrát také zraňujících detailů, je dobré si držet alespoň trochu odstup. Je to něco, za co nemůžete partnera trestat a on vás, přesto možná budete mít pocit, že byste se mohli cítit uraženi.

    Mnozí zamilovaní lidé mají přirozeně pocit, že je nezbytně nutné, aby žili s představou, že vždy patřili sobě a to, co bylo předtím, musel být nutně omyl a nemělo to tedy žádný vypovídající význam, ale každý vztah v našem životě nás nějak formuje a vše, co se událo, má v našem životě své místo.

    Nemyslím, že je nutné o těchto věcech nemluvit a nevědět, ale je třeba mít na paměti, že je více než vhodné k tomu přistupovat s rozvahou, a vědět, že jsou informace, které jsou skutečně nepodstatné a bezpředmětné. Každý má tuto hranici jinde, a dokud na ni nenarazíte a oba to budete cítit stejně, klidně pátrejte dál po tajích minulosti.

    Přečtěte si také: